Brakfest je na Fejsbůku! Miluješ ho?
brakfest 2009
22. listopad 2009
restaurace u pecků II, vysočany
Nechápu jak v týdle mizerný čtvrti můžou vůbec žít nějaký lidi, stačí se podívat na parkoviště a je mi fakt blbě. Celý to vymyslel Brandon s Andreou a nápad to byl dost divnej. Peach Pit je dobrej podnik a nechápu, proč zbytečně experimentovat. Hlavně je tam kde zaparkovat, ale čert to vem. Brandon je kámoš a nechtěl jsem ho znovu podrazit. Navíc, když jsou vánoce za dveřma.
Vlastně ho do toho navezla Andrea, jak jinak, chtěla psát článek do novin ohledně filmovýho braku, ona totiž hrozně ráda kouká na horory a podobně, fakt nevim, co na tom má. No a všechny nás přesvědčila, že je důležitý takový akce podporovat. No jo, abych neodbíhal, tohle bylo taky u nějáky Pecky, což mě přivedlo na myšlenku, jestli v tom nemá náhodou prsty i Nat, minimálně tu obsluhoval jeho brácha. Když jsme dorazili, tak zrovna běžel biják snad sto let starej. Já byl vždycky spíš na sport a tady nebylo o sportu vůbec nic! Andrea byla zhnusená antifeministickym vyznění filmu a neustále do toho kecala. Pruda. Všichni čekáme na Dylana, sliboval kvalitní fet, bez toho tu asi nevydržim.
Vrátil jsem se do sálu, zrovna to nandavali vlasáčum, to bylo dobrý, vlasatý týpky jsem neměl nikdy rád, nikdy jsem nepochopil, o co jim jde. Vlastně ani žádnýho takovýho neznám. No jo, ale pak přišel skutečnej problém. Představte si, že dávali můj biják! Posranej film, na kterej jsem málem zapomněl! Hromoještěr mně naháněl hrůzu už při natáčení, pár záběru na začátku – a pak jsem se schoval někde pod stromem. Kupodivu mě nikdo celej zbytek nehledal. Potřeboval jsem tehdy prachy na novou káru, potom co jsem půjčil svýho posledního sporťáka Brendě. Čerstvý papíry, já pitomec! Dylan sliboval, že to opraví, ale místo toho si jen vyčesával háro a klátil tu trhlou wolšovic holku. Už mám novýho, člověk přece musí v něčem jezdit. Jó, a lidem se to líbilo, naštěstí mě v tý paruce nepoznali.
Dylan nikde, do toho revoluční kecy a film, u kterýho jsem musel jít na bár obhlídnout situaci. Zrovna tam stála jedna gazelka, můj typ, vsadil bych se, že bysme byli v bíči skvělá dvojka. Řek jsem jí ahoj, fakt pěkně se usmála – jeď, Stevie, je tvoje, blesklo mi hlavou. V tom se objevil Brandon, ten bastard, už ji měl rozdělanou z bíče, a mně nic neřekl! Kámoše si nevybereš, ale chtěl jsem to s nim alespoň probrat. Strašně se omlouval, ale stejně jsem mu jednu natáhl. Ještě, že tu není Celesta, nemá ráda, když se rvu kuli jiný holce...
Koukáme dál, konečně Dylan s Brendou! Ten komunismus nebyl vůbec špatnej, zvlášť to soutěžení. Najednou si přijdu hrozně prázdnej, jako bych vůbec nebyl. Začal jsem přemejšlet, že bych začal pracovat. Je v tom hrozná romantika! Když člověk vidí to nadšení Karhana a Fikejze, jak jsou šťastný a k životu potřebujou akorát brusku, ani káru nemaj, pěkně se vozej tramvají. To by k nám taky mohlo dojít, tramvají by určitě jezdilo spousta koček.
Dobrej matroš, solidní nástup. V tomhle se Dylan vyzná. Někdy kolem jedenáctý už sem začínal bejt dost tuhej. Kelly si dala dvojitou dávku, zamkla se na pánskejch záchodech a už hodinu si prohlíží nos v zrcadle. Donna to zas nezvládla, všem vykládala, že je panna a David z toho musel na panáka. Nakonec zas skončila s hlavou v míse, ale tady to bylo v pohodě, maximálně jí mohli vyhodit z podniku. Objevil se tam taky jistej Hogan, plukovník, ten to taky moc nezvládal a celou dobu sháněl mrtvou hlavu nějakýho Dantona. Řekl jsem mu, že k nám do ročníku určitě nechodil a ani nikoho takovýho neznám, to ho dost naštvalo, a když jsem si s nim chtěl o tom promluvit, tak mi vynadal do zkurvysynů, bastardů a řekl, že chcípnu. Lidi řvali nadšenim, nic příjemného. Asi mu musela Kelly říct, že jsem adoptovanej. Už jí víckrát nic neřeknu, tady člověk nemůže věřit nikomu! Šel jsem ji hledat, na záchodě nebyla, ale mezitím už se tancovalo na stolech a já úplně ztratil náladu. Všichni se někam zdejchli a já zůstal zatraceně sám. Do hajzlu, to je konec, pomyslel jsem si, ale v tom jsem je objevil. Seděli v zadní části. Ahoj, pane Walshi, povídám. Úplně mi stouply do očí slzy. Celá ta naše parta pěkně pohromadě. Jen Brandon tu není. Zmizel s tou kočkou. Příští tejden mu to musim říct, myslim, že to pochopí, a vám všem se taky omlouvám a děkuju. Vyrazíme třeba někdy na zmrzlinu, myslim, že to bude chtít pořádnej kopec!
Ian Ziering
____________________________________